wz

strana 1   strana 2   strana 3  strana 4  další

  oběd a plavání v Bahía de Las Águilas

  Bahía de Las Águilas je zcela odlehlá pláž stále si uchovávající svou panenskou podobu v jihozápadní části Dominikánské republiky. Pláž je součástí Národního parku Jaragua

  svou přirozenou krásu si stále udržuje především díky tomu, že tudy neprochází žádná trasa, nejezdí zde auta ani autobusy, takže pokud se sem budete chtít vydat, bude to trochu oříšek. Nicméně, odměnou vám bude deset kilometrů nádherné pláže s bílým pískem a křišťálovou vodou. Banditos nám přes známého zajistil loď, takže jsme se na tuto odlehlou pláž v pohodě přemístili.

  vchod do restaurace, ve které jsme si objednali jídlo

  stoly a židle stály zapuštěné přímo do nádherně bílého a jemného písku a měli jsme výhled na azurově zbarvené moře. Musím říct, že jsem  v tuto chvíli, když jsem doslova zírala na ty odstíny modré,si uvědomila, že doposud jsem viděla v životě šedě. Až nyní na tomto místě jsem procitla a prohlížela si neskutečnou pláž s křišťálově průzračnou vodou v barvách. Takovou sytost a jas a škálu intenzity jsem v životě neviděla. S Tomem jsme se tohoto pohledu nemohli nabažit.

  jakoby malíř vzal plátno a začal malovat olejovými barvami

  čekáme na jídlo v tomto neskutečném ráji

  v této překrásné lokalitě jsme se s Banditosem ještě více sblížili v tom smyslu, že jsme započali rozhovor o soukromých záležitostech apod. Velmi nás s Tomem pobavilo, že si náš Banditos zakládá na tom, že jen velmi malý okruh lidí zná jeho jméno. Což se nám potvrdilo, když jsme se na něj ptali Bennyho s Gisel, kteří ho znají, ale jeho jméno bylo záhadou a tak se velmi smáli, když jsme jim prozradili přezdívku, jakou našeho přítele častujeme :)

  proto nás vzalo za srdce, když nám Banditos sám prozradil své jméno. Které si prý ale máme nechat pro sebe haha.. Já si ale myslím, že nic nezkazím tím, že ho tady českým čtenářům napíšu. Hlavně Ti z vás, kteří se vydáte do stejné destinace a potkáte na pláži našeho Banditu... hlavně za ním nechoďte s otevřenou náručí, že ho vlastně znáte a zvolávali by jste ho jménem a ještě prozradili, kde jste k tomu přišli :)))

  takže náš přítel se jmenuje Adriano a celou tu karibskou oblast, do které se s námi vydal na tento výlet zná jako své boty, neboť  zde vyrůstal a má tady rodinu. Říkal, že je to jeho teritorium a my byli rádi, že nás zasvětil do těchto přírodních krás.

  mimo jiné jsme se dozvěděli, že Beate v Dominikáně skončil její osmi měsíční pobyt a byla zpátky v Německu. Náš sympaťák z pláže, který byl naším prvním amigo odešel za lepší prací do Boca Chica a jeho přezdívka je Chichi (čiči) a Henrych zde žije a pracuje stále.

  čas obědu, všem nám totiž po dlouhé cestě vytrávilo. Měla jsem velmi chutně připravenou rybu a kluci si dali polo frito, něco na způsob kuřat v těstíčku z KFC

  zeptala jsem se Adriana, že když jsme tak blízko hranic Haiti, zda by bylo možné tam sjet a vyfotit se na Haitské půdě. Smál se a odpověděl kladně, že nás tam samozřejmě vezme.

  po velmi chutném obědě, už byl připraven náš kormidelník s lodí a my odplouvali na jednu z nejkrásnějších pláží, co jsem kdy spatřila  Bahía de Las Águilas

  zde jsme spočinuli asi hodinu a půl a já se nemohla nabažit plavání a relaxace v tomto neskutečném křišťálu

  po tomto úžasném plavání v panensky čisté přírodě jsme se nechali na pláži usušit slunečními paprsky, oblékli se a odplouvali zpátky .... čekala nás návštěva Haitských hranic...

 strana 1   strana 2   strana 3  strana 4  další